Miloval jsem

To kdy si miloval jsem ženu,
já věřil jí a věřil tomu,
že patřím k ní jak srdce k zvonu.
Tak chodil jsem k ní přímo domu.

Doma měli dvě postele,
chodil jsem tam vesele.
Tak toužil jsem být v její přítomnosti,
po její lásce,náklonnosti.

Tak pozoroval jsem ji jak dýchá,
i jak někdy občas vzdychá.
Tak plánoval jsem rodinu,
však dostalo to trhlinu.

Jednou takhle řekla mi,
že už se jí to nehodí.
Nemohl jsem tehdy jít,
od té doby jsem začal bdít.

Pozor,pozor,hlásilo mé srdce,
a začalo mi býti trpce.
A časem přibývalo trhlin víc
já neříkal jsem na to nic.

Co měl jsem také dělat?
To měl jsem se hněvat?
A tenkrát s těžkým vědomím,
zjistil jsem,že se tam nehodím.

A korunu tomu dala s vánoci,
to dodnes nosím na srdci.
Ani netuší,že hřebíky do rakve tloukla sama,
tak tehdy uzavřela se mého srdce brána.